konečně!
dopoledne jsem tam řádila s laskavou dopomocí mámy, Terezky, Jardy, kterej byl tak hodnej a přišel nás posilnit čerstvým ovárkem páč právě se zabíjelo u nich doma, čímž pádem se zdržel a o samotnou vernisáž přišel, protože se musil hodit trošku do gala. v tomto smyslu se zařídil i pan starosta a vyrazil pro kravatu a elektriku.
my jsme s Terezkou a ještě jedním kolegou rozvěšovali obrázky, na oltářní desku nádherné sošky andílků umístili, do zpovědnice pak překrásné misky s jablíčky na dně a na klekátko pak úžasné keramické jezevčíky od štěňat až po staříky naskládaly.
kočičky mrkaly z každého rohu, instalovali jsme též akvárium pro stáníkovy ryby. kolem poledne jsme zjistili, že expozice nevypadá dost zaplněně, pročež jsem vyrazila do mateřské školky, kde mi paní ředitelka vrazila se slovy prosíme vrátit, celou krabici různorodých, fantastických výtvorů. po jejich rozvěšení jsme se cítili co do zaplněnosti uspokojeni.
zhrozil nás pouze fakt, že je skoro jedna a nemáme rozdělanej ten oheň. vyrazili jsme s kárkama pro dřevo a stůl na občerstvení. máma právě tam nesla ty koláčky, co upekla dětem a a zhrozila se nad mým zjevem, takhle prej mezi lidi nemůžu, v pracovním, když už i starosta si bere kravatu.
tak jsem mazala se převlíct a když jsem dopínala kalhoty máma volala pro změnu, že děti už tam ajko dupaj venku s učitelkou kde jsem prej.
no tak jsem se dopla, všem jsem se omluvila a uvítala je krátkou větou o tom jak jsem ráda že přišli a že budu ráda, jestli přijdou příště zas.
pak jsem děti vyslala hledat poklad, kerej Jirka s Terezkou umně schovali, takže to dětem chvilku trvalo, než ho našli. a mazala jsem pro pepo, páč nám to v tom vlhku nehořelo. (pepo umí moc).
pak byly děti vyslány namalovat společný obraz. deska, na kterou kreslily byla uvnitř, páč venku vlhko bylo a mrholilo.
když se děti příliš rozskotačily, nastala hudební pauza, sboreček bratronické školy s paní učitelkou Ladou nádherně zazpíval.
pak děti kreslily dál, hřály si ruce u ohně, postupně byly latinskou formulí zaklety a řůžovým olejem múzou pomazáni.
poté dorazil děda se živými klávesy, děti se pomalu přesunuly k němu a zpívaly.... pomalu jsme rozsvítili všechny svíčky a celá akce skončila po třetí hodině
vypadá, že lidi odešli spokojeni. tak snad. :-)
Poslední komentáře
11.03.2010 13:10: Silvie dorazí osobně juchajdáá!! :-)02.03.2010 11:36: Juchajdá, tramtarara...
01.03.2010 20:26: Juchuchu